Proč dávají zálohy smysl i pro maloobchodníky

Autorky: Clarissa Morawski a Samantha Millette

Nelze popřít, že svět zažívá rostoucí krizi plastových odpadů, ale stejně tak roste i povědomí veřejnosti a akce v této oblasti.

V červnu 2018 věnoval časopis National Geographic v rámci své iniciativy „Planeta nebo plast?“ speciální obálku problematice zamoření našeho světa plasty a od té doby se otázce vyhazovaných plastů dostává více pozornosti ze strany médií, veřejnosti a politiků než kdykoli předtím.

S tím, jak se plasty dostávají na mezinárodní scéně do ohniska zájmu, vznikají i systémy vratných záloh na nápojové obaly.  V červenci zahájil Skotský parlament  veřejnou konzultaci  o zálohách, s cílem shromáždit názory zúčastněných stran na to, jak by takový systém pro Skotsko mohl fungovat. V květnu oznámili vedoucí představitelé evropského ostrovního státu Malta, že do roku 2019 bude v zemi instalováno až 350 automatů na vracení nápojových obalů.

Mimo to zavedení zálohového systému zvažují i některé z největších světových ekonomik, například indický stát Maháráštra již zavedl síť pro výkup zálohovaných obalů s podporou Erika Solheima, ředitele Programu OSN pro životní prostředí. Svoji podporu implementaci systémů vratných záloh také vyslovili vedoucí představitelé zemí skupiny G20 na svém nedávném summitu v německém Hamburku, stejně jako evropská síť Agentur na ochranu životního prostředí (EPA) a program OSN pro životní prostředí.

Začátkem tohoto roku jsme představili náš pohled na to, proč zálohy mají ekonomický smysl pro výrobce nápojů. V tomto článku vyložíme na stůl fakta o tom, proč mohou být tyto systémy výhrou také pro další klíčové zainteresované subjekty: maloobchodní prodejce.

Dlouholetý nepřítel mění svůj pohled

Po celá desetiletí patří maloobchodní prodejci mezi nejhlasitější odpůrce legislativy v oblasti zálohování a vytrvale popisují všechny potíže, jaké vracení nápojových obalů představuje a jaké jsou náklady takové činnosti. Častým argumentem ze strany maloobchodních prodejců také bylo, že díky těmto systémům ztratí zákazníky, protože sběr a zpracování prázdných obalů způsobí nárůst front a zákazníci půjdou nakupovat jinam.

Přestože některé z těchto obav mohou mít platný základ, nadále jen prodlužují mýtus, že všichni maloobchodní prodejci se staví proti této myšlence a že systémy vratných záloh jsou pro podnikání obecně špatné. Ve skutečnosti zálohy přinášejí maloobchodníkům řadu výhod a rostoucí počet velkých maloobchodníků v celé EU se zasazuje o podporu těchto osvědčených systémů.

Co-op a Iceland, oba se sídlem ve Velké Británii, byly  prvními velkými supermarkety, které systému vratných záloh poskytly svoji podporu a učinily tak v listopadu 2017. V dubnu 2018 se přidal řetězec kaváren Pret A Manger, který ve zkušebním provozu spustil systém záloh na plastové láhve ve třech svých provozovnách v Brightonu. Poslední maloobchodník vyjadřující svoji podporu je potravinářský řetězec Morrisons, který v červenci 2018 vybavil dvě své prodejny automaty na vracení obalů na šestiměsíční zkušební dobu. Během této doby získá zákazník za každou vrácenou lahev 100 tzv. Morrisons More bodů ve formě kupónu, který může být pak zpětně v obchodě uplatněn, nebo se zákazníci mohou rozhodnout, že darují částku zálohy na charitu.

Jedním z důvodů, proč tato podpora roste, je fakt, že díky technologii je proces vracení obalů mnohem efektivnější. I když se někteří maloobchodníci stále spoléhají na lidskou sílu, která shromažďuje a třídí lahve a vrací zálohy zákazníkům, automatizovaný sběr využívající vratné automaty je stále častější. Tyto stroje vydávají vouchery, které se poté proplácejí na pokladně.

Vratné automaty umí také třídit obaly podle značek, typu materiálu a barvy.

Vedle zpracování vrácených obalů by maloobchodníci měli hrát také významnou úlohu při informování spotřebitelů o tom, jak systém funguje, včetně poskytování informací o výkupních zařízeních a místech, kde se v prodejně zákazníkům vracejí peníze ze záloh.

Aby bylo maloobchodníkům kompenzováno zpracování vracených obalů, nabízí většina zálohových systémů platby za manipulaci, které pokrývají náklady spojené s investicemi do další pracovní síly (ruční sběr) nebo náklady na koupi či pronájem automatů na výkup zálohovaných obalů. Tyto platby pomáhají maloobchodníkům krýt také náklady na elektřinu, požadavky na prostor a dodatečné pracovníky, které zpracování vracených obalů vyžaduje.

Zpráva pro iniciativu Zero Waste Scotland z roku 2015 odhaduje, že ačkoli typický systém záloh na obaly přináší maloobchodníkům celkové náklady dosahující 28,5 až 29 miliony eur ročně, mohly by manipulační příspěvky vyplácené zúčastněným maloobchodníkům činit až 37,2 milionů eur. To znamená čistý příjem pro maloobchodní sektor až 8,7 milionů eur ročně.

 

Větší tržby a více nakupujících

Řada studií také zjistila, že pokud maloobchodníci zajistí vhodné místo, kde je možné použité obaly vracet, je výsledkem zvýšený prodej a větší počet nakupujících.

Pro průzkum „Vylož a nakup“: Přehled spotřebitelských návyků při vracení lahví” oslovila výzkumná skupina New York Public Interest Research Group (NYPIRG) více než 1100 lidí, kteří vraceli láhve a plechovky v supermarketech. Průzkum zjistil, že 68 procent lidí nakupovalo tam, kde nápojové obaly vraceli, a 81 procent z těchto nakupujících uvedlo, že zde nakupují mnohem častěji.

Kromě toho průzkum zjistil, že až 57 procent nakupujících si zvolilo tento konkrétní obchod kvůli pohodlnému systému vrácení lahví.

Tento názor nedávno vyjádřil majitel potravinářských prodejen v Michiganu. V případové studii, se kterou přišel výrobce zařízení Tomra, uvedl James Haines z maloobchodního potravinového řetězce Central ShopRite, že jeho prodejna už dvě desetiletí využívá automaty na zpětný výkup nápojových obalů a že „recyklační věrnostní program poskytl našemu obchodu konkurenční výhodu. Zákazníci k nám začali chodit, aby zde využívali naše automaty na vracení nápojových obalů, a nyní u nás nakupují.“

Kromě toho, že usnadňují maloobchodníkům manipulaci s vrácenými obaly, přinášejí dnešní vratné automaty další způsob komunikace a zapojení zákazníků. Zařízení umožňuje nabízet zákazníkům propagační akce prostřednictvím videí, obrázků a webových stránek, kde je možné inzerovat a přidávat k dokladu o vyplacení zálohy kupóny. To povzbudí zákazníky, kteří možná zamýšleli pouze vrátit své prázdné obaly, aby v obchodě také nakoupili.

Navíc je zde další možností, jak zvýšit zapojení spotřebitelů, a to zavedení specializovaného věrnostního recyklačního programu nebo zapojení recyklace do již existujícího stávajícího programu. Automaty na vracení zálohovaných obalů mohou být nastaveny tak, aby poskytly zákazníkům možnost darovat svoji vrácenou zálohu charitativním či místním organizacím a nabízí cennou příležitostem pro maloobchodního prodejce, aby pozvedl prestiž své značky v rámci místní komunity.

Tyto aktivity v oblasti marketingu a zapojení spotřebitelů mohou prodejci pomoci odlišit se od ostatních hráčů na trhu a získat obchodní výhodu.

 

Kola v EU se točí

Dne 28. května 2018 Evropská Komise navrhla směrnici o plastech na jedno použití, která, kromě jiného, stanoví cíl, aby se do roku 2025 dosáhlo 90 procent sběru nápojových obalů prostřednictvím zálohových programů nebo systémů pro správu produktů. Tvůrci politiky se domnívají, že tyto strategie mohou významně přispět ke snižování množství odpadu a pomoci k dosažení ambiciózních cílů v oblasti jejich opětovného využití a recyklace, přičemž současně řeší problematiku mořského odpadu. To se projevilo v zemích, kde zálohový systém již mají, jako je Německo, Švédsko, Dánsko, Finsko, Estonsko, Litva a Nizozemsko.

Vzhledem k tomu, že se maloobchodníci snaží vyslyšet protest veřejnosti proti plastovým obalům na jedno použití, mohou oběhové zálohové systémy být řešením. Pokud zvážíme všechny výhody, není těžké pochopit, proč podpora těchto osvědčených systémů roste, a to nejen mezi veřejností, ale také u samotných maloobchodníků.

 

Clarissa Morawski žije v Barceloně a pracuje jako ředitelka asociace Reloop Platform, která sdružuje průmyslové, vládní a nevládní organizace v Evropě a vytváří síť prosazující politiku, která umožňuje nastolení systémových podmínek pro vznik oběhového hospodaření v rámci celé evropské ekonomiky. Je také ředitelkou kanadské společnosti CM Consulting Inc. Můžete ji kontaktovat na adrese clarissa@cmconsultinginc.com.

Samantha Millette je konzultantka v otázkách životního prostředí se specializací na oblast výzkumu, politiky a plánování odpadového hospodářství. Je majitelkou společnosti SAMI Environmental a můžete ji kontaktovat na adrese samantha.millette31@gmail.com.