Nejčastější omyly a jak je to doopravdy

Q: Zálohový systém nedává smysl!

A: Máme 9 důvodů, které vás přesvedčí o opaku.

1. Zajišťuje úplnou transparentnost dat

2. Vykazuje velmi vysokou míru sběru (více než 90 %)

3. Zajišťuje vysokou čistotu a kvalitu vytříděného materiálu → usnadňuje recyklaci z lahve do lahve

4. Zajišťuje návrat materiálů k výrobci

5. Je plně ekonomicky soběstačný

6. V zemích se zavedeným zálohovým systémem kleslo množství odhozených nápojových obalů v přírodě (littering) až o 95%

7. Neohrožuje třídění ostatních komodit

8. Je plně komplementární k systému tříděného sběru

9. Sníží klimatickou stopu nápojových obalů

Q: Proč musí být lahve v automatu nezmačkané?  

A: Má to svůj důvod. 

Vrácená lahev či plechovka může být lehce zmáčknutá, ale musí stále připomínat původní tvar a mít dostupně čitelný identifikátor, aby ji automat rozpoznal. Při svozu do sčítacího centra už pak budou obaly slisovány.  

Q: Není vození prázdných PETek do sčítacího centra neekologické?  

A: Nemějte obavy. 

PET lahve se od obchodníků s automaty budou vozit do sčítacího centra nabalíkované a slisované.  Například v Norsku je více než 90 % PET lahví vráceno skrze automaty a pro dopravu slisováno. Oproti tomu je dnes ve žlutých kontejnerech v ČR zhruba 40 % PET lahví nesešlápnutých a ve svozových autech se tak vozí vzduch, dokud nejsou lahve dotříděny a nabalíkovány. Hlavně, studie ukazují, že pozitivní vliv recyklace obalů jakýkoliv zanedbatelný dopad dopravy mnohonásobně převáží. 

Q: Nepřestanou lidé obecně třídit? 

A: Třídit se bude.

Výzkum Kantar CZ z února 2021 ukázal, že 72 % lidí, kteří v současnosti odpad třídí a balené nápoje kupují, deklaruje, že budou pokračovat v třídění ostatního odpadu. V zemích, kde se zálohuje, se míra třídění plastů naopak zvyšuje. Zároveň lidé skladují nápojové obaly i dnes, v souvislosti se skladováním prázdných lahví tedy nenastává výrazná změna.  

Q: Proč se nezruší plast? 

A: Používání plastu dává smysl.

Plast je výborný materiál, byla by chyba se jej zbavovat tam, kde jeho používání dává smysl.  Musí se s ním ale správně zacházet. PET je lehký, nepropouští tekutiny, je prakticky inertní = neuvolňuje do nápojů žádné další látky, je odolný a navíc je možné ho opakovaně recyklovat. Důležité ale je, aby byl důkladně vyseparován. Pomocí zálohového systému se může do oběhu vrátit až 90 % PET lahví, respektive materiálu z nich. S opakovanou recyklací „z lahve do lahve“ snížíme environmentální dopad nakládání s obaly až o 28 % a množství odhozených nápojových obalů v přírodě až o 95 %.  

Q: Kolikrát se tedy dá PETka/plechovka recyklovat?  

A: Prakticky donekonečna. 

Při recyklaci plechovek dochází k naprosto minimálním materiálovým ztrátám. Dá se tedy konstatovat, že jednu plechovku je možné prakticky recyklovat donekonečna. 

U PET je proces recyklace jiný, nedochází při něm k roztavení materiálu jako je tomu u plechovek, ale materiál se rozemele na malé částice (tzv. PET vločky), které se opakovaně myjí a suší. Následně je z nich pomocí teploty a tlaku vytvořen recyklát (tzv.  rPET). Při tomto procesu, hovoříme o tzv. mechanické recyklaci, dochází ke ztrátám (odstranění nečistot, ztráty při vločkování a následném tavení materiálu). Tyto ztráty se pohybují okolo 15 %. I proto se do nových lahví přidává i malá část tzv. panenského PET. V takovém případě pak můžeme hovořit o prakticky nekonečné recyklaci PET lahví. 

Q: Zvýší se poplatky za odpady v obcích?  

A: Dopady zálohování na hospodaření obcí nebudou tak významné. 

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) propočítalo v létě 2022 dvě modelové situace, jak by zálohování nápojových PET lahví ovlivnilo hospodaření měst a obcí v ČR: 1) krátkodobý scénář s rychlejším dopadem na obce a města a 2) střednědobý scénář s rozloženějším dopadem na obce a města. Krátkodobý scénář by znamenal růst průměrného poplatku za odpady ve výši 30 Kč / ob./ rok, což představuje procentuální navýšení všech nákladů (výdajů) obcí o 0,09 %. Při střednědobém scénáři by byl růst průměrného poplatku za odpady ve výši 15,1 Kč / ob. / rok, což představuje procentuální navýšení všech nákladů (výdajů) obcí o 0,05 %. Všechna tato čísla dokazují, že dopady zálohování na hospodaření obcí nebudou tak významné, jak se často říká.

Odkaz na celou studii (CETA)

Q: Není lepší úplně zrušit plast a dávat vše do skla?

A: Zní to fajn, ale není.

Každý materiál má své pro a proti. Největší nevýhoda skla? Oproti plastu je mnohonásobně těžší. Nejen, že to často odrazuje od zakoupení, protože se pak člověk musí tahat s těžkou taškou domů, ale jeho transport má mnohem větší uhlíkovou stopu a spotřebu energie, než je tomu třeba u lehkých PET lahví nebo plechovek.

Navíc bychom měli rozlišovat mezi znovu-plnitelnými (a také zálohovanými) skleněnými lahvemi a sklem na jedno použití, které se musí roztavit v pecích při teplotách kolem 1 200 stupňů Celsia. Při recyklaci skla se tak spotřebuje mnohonásobně více energie než při recyklaci hliníku nebo PETu.

Zálohované znovu-plnitelné sklo je fajn (když přivřeme oči nad tím, že se vymývá chemickými látkami) a víme, že na sítích máme jeho zaryté fanoušky, tímto vás, milý Vladislave, zdravíme, ale sklo opravdu planetu nespasí. Je potřeba naučit se znovu využívat všechny dostupné materiály a nakládat s nimi tak, aby jejich dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Uzavřít cirkulární smyčku u PETu a hliníku je jedna z nadějných cest.

Q: Kdo to všechno zaplatí?

A: Výrobci.

Systém rozhodně nebude financovat stát a hlavní náklady ponesou výrobci, kteří už teď platí určité poplatky do systému barevných kontejnerů provozovaných společností EKO-KOM. Prakticky stejné poplatky by jen místo EKO-KOMU platili správci zálohového systému. Tím pádem by se poplatky nepřenesly na spotřebitele. Další náklady systému pokryjí příjmy z prodeje vysbíraného materiálu a nevrácené zálohy. Podrobnou finanční analýzu můžete najít v sekci ke stažení.

Q: Jaká bude výše zálohy?

A: To je k jednání, studie zatím počítala se 3 Kč.

Záloha by podle našich studií měla být 3 Kč. Jedná se o stejnou částku, která už teď funguje u zálohy na skleněné lahve.

Q: Tak proč zálohy?

A: Třídění není recyklace.

V České republice se vytřídí 69,5 % PET lahví a pouze 35 % plechovek. Z toho množství ani nejde všechen materiál k recyklaci. Zbytek momentálně končí na skládkách, v přírodě nebo ve spalovnách. V přírodě tímto způsobem ročně skončí až 100 mil. PET lahví. Množství vytříděných PET lahví se však nezvyšuje ani s přibývajícím množstvím žlutých kontejnerů. Česká republika se přitom zavázala do roku 2029 třídit 90 % PET lahví, přičemž 90 % dosahují pouze země se zálohovým systémem.

Q: V čem se bude tenhle systém lišit?

A: Znovuplnitelné lahve vs. nový obal.

Zálohový systém na PET lahve už u nás fungoval v 90. letech, ale šlo o systém, kde se využívaly znovu-plnitelné plastové lahve. Ztroskotal na tom, že se lahve otočily pouze třikrát nebo čtyřikrát, i tvrzený plast se totiž snadno poškodil. Aby se systém vyplatil, musí se otočit alespoň desetkrát. Jako mnohem lepší se ukazuje systém vrácení a recyklace z lahve do lahve/ z plechovky do plechovky, kdy se získaný materiál použije na výrobu nových PETek a plechovek. A tak pořád dokola.

Q: Proč si výrobci, kteří chtějí, nezavedou zálohy sami na své vlastní produkty?

A: Protože to ztrácí smysl.

Protože by to v reálu moc nefungovalo a postrádalo by to ekonomický i ekologický smysl. Pokud chceme efektivnější recyklaci a čistší přírodu, musíme zavést systém záloh celoplošně.

Q: Kde už zálohový systém funguje?

A: Ve 12 evropských státech.

Na rozdíl od nás už ve 12 evropských zemích zálohový systém funguje. Díky tomu se jim průměrná míra sběru pohybuje okolo 90 % a množství litteringu nápojových obalů se tu snížilo až o 95 %. Dokonce i sousedé na Slovensku už jsou na správné cestě a mají schváleno!

Q: Proč nestačí žluté kontejnery?

A: Netřídí dost, nerecyklují dost a už vůbec ne opakovaně.

Že současný systém funguje skvěle? To se nám teda moc nezdá. Sami určitě víte, že jsou žluté kontejnery věčně přeplněné. Nemluvě o tom, že jsou kvůli nim PETky značně znečištěné, což pak ztěžuje jejich následnou recyklaci. Hlavní problém ale je, že vyberou jen necelých 70 % PET lahví a nepomáhá ani zvyšování jejich počtu. My bychom jich přitom do roku 2029 měli třídit 90 %. Takových výsledků ale dosahují jen země se zálohami.

Q: Jak by zálohový systém fungoval?

A: Jednoduše!

Jestli tápete nad tím, jak to bude celé fungovat, podívejte se na celý proces zde.

Q: Proč mám doma skladovat hromady nesešlápnutých PETek a plechovek?

A: Nemusíte

Když si domů přinesete plné PETky nebo plechovky, stejně je musíte někam dát. Až svůj oblíbený nápoj vypijete, stačí dát prázdný obal na totéž místo. Jakmile už všechny spotřebujete, stačí vzít cestou do obchodu prázdné obaly a vrátit je výměnou za zálohu. Jelikož jsou PETky i plechovky výrazně lehčí, než třeba sklo, neměl by být problém je vrátit, i když vám třeba partner nebo partnerka seberou auto.

Zároveň stále dochází k různým inovacím a v současné době už se pracuje na technologiích, které jsou schopny rozeznat obal i zmačkaný nebo třeba bez etikety.

Q: Kde můžu vrátit PETky a plechovky s označením „Z“?

A: Bohužel nikde. V ČR zatím zálohový systém nemáme.

Na některých PET lahvích a plechovkách se objevilo písmeno „Z“. To ale bohužel platí pouze pro Slovensko. Některé nápoje mají totiž stejný obal pro Česko i Slovensko. A zatímco na Slovensku už se od roku 2022 vesele zálohuje, tady nám smutnou realitu připomíná jen to „zetko“ na obalu.