Recyklace Třídění

Za inspirací do Norska

V prvním týdnu v květnu jsme se vydali za inspirací a praktickými zkušenostmi do Norska. Jiné je o věcech číst a jiné je skutečně vidět. V Norsku systém zpětného odběru zajišťuje organizace rozšířené zodpovědnosti výrobců INFINITUM, která jako jediná dosahuje míry zpětného odběru větší než 95 %, díky čemuž je osvobozená od tzv. “environmentální daně”.
Tu platí všechny organizace, které v systému zpětného odběru dosahují nižší míry než je právě 95% limit. INFINITUM provozuje tři zpracovatelská centra na území Norska, kde se denně vytřídí v průměru 100 tun PET materiálu. Plechovky a PET lahve sbírá do starých sudů od oleje, které jsou rozmístěny do supermarketů, ale i na různých místech u smluvních partnerů či v sídlech neziskových organizací, se kterými spolupracuje. Ročně se tímto způsobem vysbírá 22 000 tun PET a 7000 tun hlinikových plechovek. Všechny vytříděné suroviny putují k recyklaci do Švédska nebo Německa

Výběr Norska jako země, kam se vydáme načerpat inspiraci nebyl náhodný. Norové se mohou pyšnit zálohovým systémem, který funguje už od roku 1996 a ke dnešnímu dni je hodnocen jako ten nejefektivnější na světě z hlediska celkových nákladů i míry třídění nápojových obalů. Posuďte sami: v roce 2016 se norským spotřebitelům podařilo vytřídit a odevzdat k recyklaci 96 % všech PET lahví a 98 % plechovek uvedených na trh. V České republice, pro porovnání, v roce 2016 skončilo v recyklaci “pouhých” 54 % PET lahví a skoro zanedbatelné množství hliníkových plechovek. Oddělený sběr kovových obalů se v České republice totiž začal rozšiřovat až v roce 2015 společně se sběrem bioodpadů.

Avšak ve výsledku nejsou klíčová jen procenta a čísla na papíře. Tím, že Češi reálně zrecyklují jen polovinu PET lahví, které se uvedou na trh, totiž současně přicházejí každoročně o 27 000 tun materiálu, jehož cena se dnes pohybuje v rozmezí mezi 135 – 270 miliony korun. Dalším problémem je i fakt, že PET lahve a plechovky, které se nevytřídí skončí buď na skládce a v přírodě nebo v tom lepším případě jsou alespoň energeticky využity.


Ale teď už zpátky k Norům. Možná Vás totiž zajímá, co jsou klíčové body norského
úspěchu. Jedná se zejména o tyto faktory:

  • Vysoká záloha, která motivuje občany k navracení obalů zpět do sběrného systému.
  • Motivace producentů dosáhnout tak vysoké míry zpětného odběru, aby byli osvobozeni od “environmentální daně”.
  • Funkční centralizovaný systém, správně navržená legislativa, která celý systém podporuje.
  • Lehce dostupná síť automatů na zpětný odběr, které jsou nejen v supermarketech, ale například i na čerpacích stanicích.
  • Využití chytrých technologií, díky kterým je systém rychlý i pohodlný pro zákazníky.

Po návratu máme spoustu nápadů, jejichž funkčnost v praxi budeme ověřovat v dalších týdnech. Je dobré se inspirovat v zemi, která má se systémem své dlouhodobé zkušenosti, ale důležité je zvážit, jestli jsou podobné principy a kroky uplatnitelné i u nás.