Rozhovor s estonským expertem na zálohové systémy

„Efekt zálohování je rychle vidět, ostatní plasty lidé třídit nepřestanou,“ říká Rauno Raal, estonský expert na zálohový systém

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v roce 2005 následoval v Estonsku i Litvě strmý růst počtu obalů, které se vrátily zpět do oběhu k dalšímu užití. Díky finanční motivaci vracet PETky a plechovky se navíc ulevilo i tamní přírodě. Na zkušenosti se zavedením zálohového systému jsme se během jeho pražské návštěvy zeptali Rauno Raala, který pomáhal zálohování zavést v Estonsku a Litvě, několik let řídil estonského operátora systému Eesti Pandipakend a dnes zálohování konzultuje po celé Evropě.

Zálohujme: Zatímco v České republice o zavedení zálohování zatím bez jasných závěrů diskutujeme, v Estonsku funguje již 15 let. Kdo byl v zemi tím hlavním tahounem jeho zavedení?

Rauno Raal: Všude je to trochu jiné. U nás byla hlavním iniciátorem přímo vláda, které chtěla bojovat se znečištěním přírody. Udělala si analýzu a zjistila, že značnou část pohozených odpadků v přírodě tvoří právě nápojové obaly. Zavedla proto systém záloh na PET lahve a plechovky. Efekt byl vidět velmi rychle, došlo k výraznému poklesu pohozených odpadků v přírodě. V Litvě byli hlavním tahounem ve snaze o zavedení systému záloh zase výrobci nápojových obalů, podobně jako tady u Vás v České republice.

Zálohujme: Dokážete zmiňovaný efekt zavedení záloh vyjádřit i v číslech?

Rauno Raal: V Litvě se již rok po zavedení zálohového systému vybralo 90 % PET lahví uvedených na trh. Předtím to bylo 32 %. V Estonsku i Litvě, obou zemích, kde jsem se zavedením zálohového systému pomáhal, dnes nenajdete v přírodě skoro žádné PET lahve a plechovky.

Zálohujme: Odpůrci zálohového systému u nás namítají, že když dojde k zavedení záloh na PET lahve a plechovky, lidé přestanou třídit ostatní odpad do sběrných kontejnerů. Potvrzují to vaše zkušenosti?

Rauno Raal: Tyto výhrady jsou v každé zemi stejné a jsou liché. Lidé třídit odpad nepřestali. Tam, kde zálohový systém na PET lahve a plechovky zavedli, nedošlo k tomu, že by systém kontejnerů na tříděný odpad přestal fungovat. U nás v Estonsku také bezproblémově fungují zálohový systém a systém kontejnerů na tříděný odpad souběžně.

Zálohujme: Zůstaňme ještě chvíli u spotřebitelů. Vyžaduje přechod na zálohový systém zásadní změnu jejich chování, například při odkládání PET lahví a plechovek bokem?

Rauno Raal: Zálohový systém samozřejmě znamená, že musíte PET obaly a plechovky třídit. Rozhodně se vám ale doma nebudou hromadit a zabírat místo. Nechodíte přece nakupovat jednou za čtvrt roku, ale třeba jednou týdně. Těch pár kusů zálohových obalů můžete při cestě na nákup vzít vždy sebou do supermarketu, kde obvykle najdete automaty na jejich vrácení.

Zálohujme: Znamenalo zavedení záloh minimálně optické zdražení nápojů?

Rauno Raal: Nápoje nebudou kvůli zálohovému systému dražší. Záloha je všude, kde je systém zavedený, uvedena od ceny odděleně, není nikdy součástí ceny produktu. Vždy je to cena za nápoj a navíc záloha. Průzkumy v Estonsku navíc ukázaly, že ze začátku motivovala lidi k vracení PET lahví hlavně právě finanční záloha. Nyní už je to ekologie.  V populaci je, dle mých zkušeností, přibližně 60 % lidí, kteří myslí ekologicky, ale ne vždy se tak chovají. Vratná záloha na PET lahve a plechovky je skvělá příležitost, jak je k ekologickému chování motivovat.

 

Rauno Raal:

Rauno Raal se narodil v roce 1978 v Estonsku. Vystudoval obchodní administrativu a strategický management na univerzitě v Tartu. V letech 2008 až 2018 byl ředitelem Eesti Pandipakend (Estonian Deposit Packages Organization), centrální společnosti založené výrobci nápojů a maloobchodníky. Ta v Estonsku od roku 2005 provozuje zálohový systém na nápojové obaly včetně PET láhví a plechovek. Podílel se také na zavedení zálohového systému v Litvě. V současné době působí Rauno Raal jako partner a konzultant v společnosti Earth Care Consulting, která se věnuje environmentálním tématům.